Na hrnčířském kruhu

        Dávat hmotě tvar je dáno do vínku lidstvu již po mnohá tisíciletí. Z beztvaré hlíny vám na hrčířském kruhu, působením nejen vašich rukou, ale celé tělesnoti, vyrůstá zformované něco co se dost často úplně liší od představy, kterou jste měli na počátku před usednutím za kruh.  Tělesný prožitek z práce s hlínou vám jakoby sám od sebe vede ruce a vaše oči žasnou nad tím co se z pod rukou dere na svět. Svobodně tvoříte bez ideové představy a objevujete v sobě zkušenosti, které nebyly nijak zformovány, jsou jen a jen vaše a nevejdou se do žádných škatulek. Uvolnění a spokojení odcházíte od kruhu ke svým každodenním povinnostem a není až tak důležité jaký tvar - netvar při vašem snažení vznikl, protože to nejdůležitější jste právě udělali tím, že jste se pustili do nikým a ničím nezpoutané tvorby. (Milan Vrkoč)